Naše vybavení ordinací

Naše ordinace disponuje těmito speciálními přístroji a vybavením:

Novinka v naši ordinaci:   Měření kotníkových tlaků


BOSO ABI 100 (přístroj pro měření kotníkových tlaků) umožňuje současné měření krevního tlaku na všech čtyřech končetinách najednou. Přístroj měří hodnotu ABI indexu, který označuje průchodnost tepen dolních končetin a upozorňuje na příznaky ischemické choroby dolních končetin (ICHDK). 

Přesné výsledky za několik minut

Zjištění indexu kotník-paže přístrojem boso ABI-systém 100 není pouze jen přesné. Je také natolik jednoduché, že nevyžaduje žádné speciální zkušenosti a vyšetření lze delegovat na sestru. Index kotník-paže může být bez zvláštní přípravy zjištěn během několika minut - čistý čas měření je cca 1 minuta. To šetří drahocenný čas a použití boso ABI-systému 100 je obzvláště efektivní.

EKG

 Co je to EKG?

EKG je velmi jednoduché, nenáročné a hlavně nebolestivé vyšetření, díky kterému má lékař přehled o elektrické aktivitě Vašeho srdce. Každý stah srdečního svalu je doprovázen vznikem slabého elektrického napětí, které se šíří až na povrch Vašeho těla, kde ho lze snímat EKG. Pokud někde v srdci dojde ke změně elektrické aktivity, může se lékař domnívat, že je Vaše srdce nemocné.

 Jak to EKG vlastně pracuje?

EKG je přístroj, který citlivě snímá elektrickou aktivitu Vašeho srdce v čase. Pomocí vodičů, které máte připevněné na několika různých částech Vašeho těla, vyhodnocuje elektrické změny na srdci na několika místech zároveň. Výsledek je obvykle zaznamenáván na speciální papír jako takzvaná EKG křivka. Tu potom lékař zhodnotí a podle ní může posuzovat Vaší srdeční funkci.

 Kdy Vám „natočí“ EKG?

EKG vyšetření patří k jednomu z nejzákladnějších vyšetření. Pokud je Vám více jak čtyřicet let, jistě už máte svoje první EKG za sebou. V urgentních případech je EKG uděláno každému. Je to první informace o stavu srdečního svalu například při podezření na infarkt myokardu   nebo srdeční arytmie. Standardně bývá monitorován i člověk s těžším úrazem. Plánovaně Vás EKG vyšetření čeká například před operací nebo v rámci preventivních interních kontrol. Prostě čekejte, že se Vás lékař nejdříve zeptá, jak se Vám daří, a pak Vám spolu s tlakem udělá i EKG vyšetření. Patří to k lékařskému bonmotu.

 Mám se bát, nebolí ta „elektřina“?

Ne, nebojte se. Až budete vyšetřováni, ve stejný moment bude spolu s Vámi připojeno k jinému EKG přístroji dalších minimálně deset lidí v České republice. Samozřejmě ne k tomu samému. Za jeden den se v běžné okresní nemocnici udělá kolem 50 EKG vyšetření a všichni vyšetřovaní tuto proceduru jistě přežijí. Vyšetření nebolí, není nepříjemné, prostě ho kromě vodivé pasty na Vašem těle ani neucítíte.

 Co mám před vyšetřením udělat?

Žádná speciální příprava není nutná. Nenechte se rozrušit cizím prostředím ve zdravotnickém zařízení. Může to zkreslit výsledek Vašeho EKG vyšetření. Buďte klidní. Pokud máte kardiostimulátor, nahlaste to předem. Oblékněte si volné šaty, při vyšetření je nutné část oděvu odložit, tak ať s tím nemáte mnoho práce.

 Jak vypadá vlastní vyšetření?

Sestra nebo laborantka Vás požádá, abyste si trochu odložili. Minimálně tak, aby byl přístupný Váš hrudník a volné kotníky a zápěstí. Přesně tam Vám totiž umístí elektrody poté, co Vás položí na vyšetřovací lůžko. Před přiložením každé elektrody bude místo pod ní na Vaší kůži navlhčeno speciálním gelem pro zajištění dostatečné vodivosti. Pokud se dostavíte těsně po kilometru kondičního běhu, Váš pot zajistí totéž. To však nedoporučujeme. Až budou všechny elektrody na svých místech, začne vlastní vyšetřování a elektrická aktivita Vašeho srdce bude zaznamenána na papír. Někdy Vás obsluhující personál požádá o různá dechová cvičení. Obyčejně to bývá nádech se zadrženým dechem, nebo dýchání hluboké. I tím se dá sledovat změna elektrické aktivity Vašeho srdce.

 Co bude po vyšetření?

Po vyšetření nezapomeňte při loučení pěkně pozdravit. Je to společenské norma. Ach tak, Vás zajímá, jestli máte mít nějaký speciální režim? Ne. Pokud nebudete vyzvání k dalším vyšetřením nebo nezůstanete v nemocnici, odeberte se dle libosti kamkoliv a dělejte cokoliv podle svých možností.

 Kdy bude výsledek?

Výsledek vyšetření je prakticky ihned. Je to křivka EKG. Aby však měla nějakou výpovědní hodnotu, musí ji nejprve zhodnotit příslušný lékař, obvykle internista nebo praktický lékař. Je-li v ordinaci přítomen, asi Vám výsledek sdělí bezprostředně. V ostatních případech to bude jakmile křivku uvidí, co bývá týž den jako Vaše vyšetření.

Pulzní oxymetr

Jednou z nejdůležitějších funkcí lidského těla je poskytování dostatku kyslíku do všech jeho částí. Kyslík se v krvi váže na hemoglobin a následně je transportován do tkání. Pulzní oxymetrie je neinvazivní metoda pro měření množství kyslíku navázaného na hemoglobin. A na jakém principu vlasně pulzní oxymetr funguje? Okysličený a neokysličený hemoglobin má totiž odlišné absorpční vlastnosti pro světla různých vlnových délek. Pulsní oxymetr proto prosvětluje tkáň červeným a infračerveným světlem. Signál procházející přes tkáň je ovlivněn absorpčními vlastnostmi hemoglobinu a srdečním pulsem. Tyto signály měříme a jejich poměr nám umožní zjistit nasycenost(sa­turaci) krve kyslíkem, která má zkratku SpO2.

Normální hodnoty saturace se pohybují mezi 96–98%, jakékoliv jiné naměřené hodnoty můžeme tedy považovat za patologické. Špatných nebo lépe řečeno nepřesných výsledků však můžeme dosáhnout také nesprávným použitím přístroje. Musíme si dát pozor zejména na správné umístění sondy, která se nejčastěji přikládá na místa s velmi hustou sítí kapilár, jako jsou prsty nebo ušní lalůček, která jsou navíc velmi dobře prosvětlitelná. Při umístění senzoru na prst musíme dát pozor na to, aby pacient neměl nalakované nehty, neboť tím bychom dosáhli chybných výsledků. Při otravách CO nám oxymetr ukazuje falešně vysoké hodnoty, u pacientů s poruchou periferního prokrvení nebo s arytmiemi zase dostáváme hodnoty falešně nízké.

Stanovení nasycení kyslíku v krvi je velmi cennou diagnostickou hodnotou, a proto se měření oxymetrie stalo standardním vyšetřením již v přednemocniční neodkladné péči (PNP).

Tlakový Holter

 

Co je to tlakový Holter

Jedná se o vyšetřovací metodu, která umožňuje zaznamenávání tlaku v určitých intervalech v průběhu celého dne a noci.

Kdy se vyšetření používá

Vyšetření se používá k upřesnění diagnózy vysokého krevního tlaku a k posouzení účinnosti léčby. Tlakové vyšetření dle Holtera měří tlak nezávisle na pacientově vědomí. Toho se využívá k odlišení psychicky podmíněných vyšších hodnot krevního tlaku (stres) od skutečné hypertenze(vyššího krevního tlaku).

Jak vyšetření probíhá

Přístroj samovolně měří tlak pacienta nafukováním manžety tonometru v lékařem nastavených intervalech. Před nasazením přístroje je každý pacient o jeho použití poučen. Přístroj se skládá z manžety tonometru, která se umístí na paži horní končetiny, a malého automatického tlakoměru, který je schován v pouzdře a zavěšen na opasku. Během vyšetření pacient provozuje své běžné denní činnosti a aktivity stejně jako jindy. Během testování je nutno si vést deník toho, co kdy pacient dělal – zaznamenat typ prováděné činnosti a přesný čas. Pokud činnost provází nějaké příznaky (závratě, bušení srdce, dušnost, bolest na hrudi), je nutné je zapsat.

V průběhu vyšetření se nesmíte koupat, ani sprchovat, pro osobní hygienu lze opatrně použít vlhkou žínku.

 

Thermokauter

lékařský přístroj k vypalování např. fibromu

 

Specialní odběrové pracoviště

Pohodlné křeslo pro odběry v sedě, pololehu i vleže.
Moderní design s pohodlným čalouněním a šedými
plastovými kryty.  Hlavový segment je nastavitelný manuálně, nožní segment je
manuálně výklopný pro polohu vleže.
Křeslo má snímatelné omyvatelné infúzní podpěry
rukou, které lze nastavit ve všech směrech i sklonech.